DENÍK

Každý čas vnímáme možná trochu jinak a čím je člověk starší může se mu zdát, že čas plyne podstatně rychleji. Najednou vidíme své blízké, jak jim šednou vlasy a někdy nás napadá kolik toho času ještě zbývá.   99 růží pro babičku k narozeninám Začátkem února jsem se koukala na Facebook. Nechtělo se mi ještě spát, tak jsem tupě zírala na příspěvky známých. Byla už skoro půlnoc, když jsem zahlédla výzvu pana režiséra Jiřího Stracha. Přál si udělat radost jedné Hostivické babičce ...

Přemýšlím, jak začít. Není to vůbec snadné psát o přátelství, které může každou chvilku skončit. V hlavě mi zní jen otázka "Jak dlouho?" Nechci, aby byl článek smutný a už vůbec ne depresivní. Jenže! V květnu bylo Sárince 15 let a už dlouho dobu má zdravotní potíže. Takže ta otázka mě začíná pronásledovat každý den. "Kolik máme ještě času?"  Sárinku jsem si pořídila možná jako náplast. Těžko říct, co se mi tou dobou honilo v hlavě, už je to dávno. Někdy život není laskavý. Potratila jsem...

"Mami, já chci border kolii, prosíííím! Budu se o ní starat a neboj bude to úžasný! Podívej, jak krásně tancujou a nebo skáčou pro talíř! Že je to supeeer! Budu s ní dělat taky ty úžasný cviky." ... Jsem měkká a blbá a neponaučím se a evidentně neumím dětem říkat NE! Nechala jsem se totálně zblbnout malým puberťákem, který když něco chce, stane se z něho vytrvalá meluzína. Nedá pokoj, dokud neřeknu ... "No tak jooo". Všichni měli v té době problém sehnat jakékoli štěňátko. Bylo jasné, že c...

Do malé chorvatské vesničky kousek od Splitu jezdíme každý rok. Přestěhovala se sem totiž moje drahá tchýně. A jestli si to dobře pamatuji, tahle stará loď, tam leží odjakživa. Myslím tím opravdu loď, ne moji tchýni. Samozřejmě, obě mají své kouzlo i charisma, jen moje tchýně je, narozdíl od staré lodi, neskutečně akční a také velice starostlivá, což se o lodi napsat nedá. Pokaždé když jdu kolem této lodi, nutí mě to přemýšlet nad životem lidí u moře a hlavou se mi honí různé smyšlené př...

Nechápu, jak může někdo číst knížku jen před spaním. Já to mám jinak. Když začnu číst, tak tu knížku musím dočíst hned. Potřebuji vědět, jak to dopadne. Nechci čekat měsíc. V tomto případě se vždy ukáže moje netrpělivost a touha mít věci hned. Možná jde jen o zvyk a o potřebu dodržet správně nastavený režim nebo pocit vyváženého dne? NE, já to neumím. Pokud tu knížku nevezmu jedním tahem, tak už jí nedočtu nikdy. Jsme schopná dokonce zapomenout, že jsem něco začala číst. Manžel ...

Babička mi vždycky říkala, že vlaštovky bydlí tam, kde jsou hodní lidé a také, že přináší lidem štěstí. Nemáme statek a ani nemáme žádnou stáj, kterou si vlaštovky vybírají obvykle k hnízdění. Bydlíme v rodinném domě, a proto by nás nikdy nenapadlo, že si vlaštovky zahnízdí právě v naší garáži. Každý rok slyšíme, jak si někdo stěžuje na vlaštovky nebo jiřičky, že mu ničí novou fasádu. Často jsme si museli vyslechnout, jak se někteří snaží hnízdo zlikvidovat, aby vlaštovky neměly šanci na jeji...

Když se chystáme přespat někde mimo domov, nejvíc ze všeho se těším na to, jak se konečně vyspím bez hluku. Bydlíme totiž na místě, kde i v noci jezdí nákladní auta. Hlavně léto je dost otravné. Člověk by si rád v noci vyvětral, aby se nevzbudil v kaluži potu, ale je to prostě na úkor klidu. Když větráme, máme pocit, že nám auta jezdí rovnou přes postel. Jasně, v dnešní době existuje klimatizace, ale ta mi nedělá dobře ani v autě. Je to blbé, ale je to tak. Vidina toho, ...

Už mě to ani nepřekvapuje!  Po patnácti letech si vážně myslím, že mě jen tak něco nerozhází. Dokonce jsem přežila období, kdy přestanete být zamilovaní. Najednou vám přilítne nemilosrdná facka a ten druhý vám začne lézt neskutečně na nervy. Vadí vám i to, jak ten člověk dýchá a taky už dopředu víte, při jaké situaci bude říkat jeho oblíbený vtip nebo hlášku. „Proboha, ten vtip už jsem slyšela milionkrát. To sem byla snad hluchá, když jsem si tě brala? Vždyť je to trapný!“  Tohle obdob...

Někde jsem četla, že je pampeliška květina štěstí a také symbol oddanosti. Ale joo, je to klidně možné, že je to květina štěstí, i když s tou oddaností si to neumím dost dobře představit. Štěstí v pampelišce každopádně vidím. Stačí se podívat na ten její žlutý květ a hned v tom mám jasno. Pampeliška mi evokuje samosebou sluníčko a teplo. A já to sluníčko prostě miluju!  Na druhou stranu teď přemýšlím, jestli je vůbec na světě někdo, kdo nemá sluníčko vůbec rád? Asi určitě...